Volba prezidenta: Co kdyby to skončilo 281:281?

Používám pouze selský rozum, ale myslím, že veřejná volba nebyla úplně v souladu právními předpisy a Ústavou ČR. Jak dnes uvedl ochořelý senátor Kalbač, nejraději by volil oba kandidáty. Což mohl klidně udělat. A s ním spousta dalších. To by mě zajímalo, co by se potom dělo.

Nebudu se tady jako všichni ostatní rozčilovat nad průběhem volby ve Španělském sále, každý tam viděl, co chtěl. Hlavním problémem byla opět společná touha zelených, komunistů a sociálních demokratů zničit za každou cenu Václava Klause. Já být v ODS, tak bych si to líbit nenechal a už bych měl koaliční smlouvu roztrhanou.

Ve skutečnosti se podobný průběh dal předpokládat, byl to prostě ultra tvrdý politický boj, který Paroubek a Bursík avizovali už nesčetněkrát. Bohužel, řada politických amatérů v tomto sporu neobstála. Nejviditelnější byl předseda sněmovny Vlček, ale nedostatečné dohody o způsobu volby padají na hlavy vyjednavačů ODS, zelených i sociálních demokratů. Tyhle věci se řeší předem za zavřenými dveřmi a podepisují se v dohodách. Pak mohlo být za 10 minut hotovo.

Čili, atmosféra a tvrdý nátlak mi sice radost nedělají, ale prostě k takhle vyhrocené volbě patří. Vzpomeňte si na republikánské obstrukce v roce 1993, kdy se Miroslav Sládek dokonce zabarikádoval ve své kanceláři a ukrýval se před policií. Tehdejší ČNR musela být vyklizena po ohlášení nálezu semtexu. A jasná převaha ostatních zákonodárců tehdy obstrukční frašce neuměla zabránit. Stejně tak vyhrocená poslední volba Václava Havla v roce 1998, kdy se ve Španělském sále pískalo a všelijak zákulisně intrikoval. Ani první zvolení Václava Klause nebylo pro většinu v parlamentu vítězstvím.

Zajímavější je spíš logika zákonodárců při řešení volby. Můj popis je čistě amatérský, právní rozbory mi rozhodně nikdy moc nešly, takže puristům se předem omluvám, používám jenom selský rozum.

Personální volby jsou v českém systému řešeny jako tajné právě proto, aby bylo možné vybrat mezi více kandidáty najednou. Dostanete hlasovací lístek, zaškrtnete jednu volbu a hodíte do urny. Buď volíte jenoho, druhého, nebo je vaše volba neplatná. Rychlé, jednoduché. Volba hlasováním veřejným totiž nedává možnost vybrat si mezi dvěma kandidáty. Jste buď pro návrh nebo proti návrhu, jak se taky ostatně v pátek a v sobotu ukázalo.

Je mi jasné, že Martin Bursík by raději přestal třídit odpad a koupil si trabanta, než by zvedl ruku pro Václava Klause, ale teoreticky mohli poslanci i senátoři hlasovat pro oba kandidáty. Co by se stalo, kdyby oba uchazeči dostali shodně třeba 151 hlasů ve třetím kole volby? To by byla teprve ostuda. Bydlel by pak Václav Klaus ve svém stávajícím bydlišti a Jan Švejnar v Husákově bývalé vile? Vlála by liché dny na Hradě vlajka Evropské unie?

Z hlediska reálného rozložení politických sil v parlamentu to je jenom teorie, ale stát se to mohlo. Znervózňuje mne na tom fakt, že by to pravděpodobně nikdo nebyl schopný řešit. Vždyť Miroslav Vlček nebyl s to ani připravit řádnou veřejnou volbu, hlasování bylo chaotické a mělo zejména mezi přibližně 19. a 21. hodinou v pátek večer řadu rozkošných chyb.

Například je podle mého mínění nemožné, aby Senát mohl být přehlasován tak, že když se nepodaří přijmout tajnou volbu, bude se automaticky volit veřejně. A ihned, bez hlasovacích zařízení, bez jmenného seznamu, jak kdo volil. Způsob volby se přece musí schválit, to nemůže být vylučovací metodou! Kdyby se takhle volil prezident, mohl by prostým odstraňováním nakonec zbýt Miroslav Štěpán jako jediný existující kandidát.

To jsem zvědavý, co do pátku pánové připraví za další lahůdky.

JCH